Historie kočárků I. – kočár nebo kočárek?

Psát o historii kočárků je poměrně složité… Stejně tak jako o řadě jiných předmětů denní potřeby (schválně, kdo z nás má ponětí např. o tom, kdo a kdy vynalezl kartáček na zuby nebo třeba konev na zalévání květin?). Tak je to i s kočárky, tím spíš, že není jednoduché definovat, co vlastně máme za kočárek považovat. Wikipedie pod heslem kočárek obsahuje následující definici:

Dětský kočárek (obvykle nazývaný jen kočárek) je dopravní prostředek určený k převážení dětí ve věku, kdy ještě neumějí chodit nebo jsou pro ně delší vycházky příliš náročné.

Tato definice ovšem může zahrnovat i zahradní kolečko či sáňky…

Dobryslovnik.cz zase definuje kočárek jako

Ručně poháněné vozítko pro převážení či kolébání dětí.

Tato definice ale zase není v souladu s historickými prameny, které mezi první kočárky řadí kočárky tažené zvířaty…

Není tedy jednoduché zabývat se historii kočárků. Neberme tedy následující „seriál“ jako vyčerpávající historickou sondu do minulosti přepravy dětí. Soustřeďme se na nejdůležitější milníky a vynálezy, jakož i na drobné zajímavosti.

Kde a kdy vznikl vůbec první kočárek?

V dějinách se děti, pokud vůbec, „přepravovaly“ zpravidla buď v rukou, nebo se za pomoci různých kusů látek poutaly k tělu. Bylo to jednoduché, praktické a cenově výhodné, „nosič“, zpravidla matka, potřeboval jen svoje tělo. V rozvojových zemích tato praxe přetrvala dodnes, s kočárky se tam setkáváme zřídka – někdy jsou cenově nedostupné, někdy není místní „terén“ pro kočárky uzpůsobený (hory, poušť, nezpevněné povrchy atd.). A pak – i ve vyspělých zemích – jsou samozřejmě matky, které preferují kontaktní rodičovství a neustálou blízkost svého dítěte, což se ovšem s používáním kočárků zrovna neslučuje. Inu, každému dle jeho chuti.

Vraťme se ke kočárkům. Nevíme, kdy a koho jako prvního napadlo, že by se dítě nemuselo přepravovat na těle matky či jiné osoby a že by se dalo využít jiného „dopravního prostředku“. Podle historiků byla různá vozítka k přepravě dětí využívána již v dobách před naším letopočtem, zřejmě nejstarší dochovaný model je cca 3 000 let starý a byl objeven v Aténách, ale obsáhlejší informace o tom, jak a kde byla tato vozítka využívána a rozšířena, nemáme. První zdokumentovaná vozítka jsou zřejmě z Číny z dob Dynastie Ming (1368–1644), a vypadala zhruba tak jako na obrázku (i když vozítko na obrázku je z novější doby). Z obrázku je zřejmé, že se nejednalo jen o vozík sloužící k přepravě dítěte, ale vozítko sloužilo i jako jídelní židlička a hrací pult. Některé úpravy umožňovaly přestavět takový vozík i jako chodítko.

Obecně byly pro předchůdce kočárků inspirací různé vozíky, kárky, trakaře, žebřiňáky… a samozřejmě kočáry a vozy tažené tažené zvířaty. Koneckonců slovo „kočárek“ pochází ze slova kočár. První „kočárky“ tedy vypadaly jako malé kočáry, do kterých byla zapřahána zvířata, nejčastěji kozy, osli, poníci a psi, ale i „exotičtější“ zvířata, jako pštros, prase, krocan atd. A občas i lidé. Mimochodem, v seznamu použité literatury, zejména v bodě 4, nalezneme pěknou galerii obrázků s touto tematikou.

Za „vynálezce“ kočárku, resp. předchůdce kočárku, je dnes ale v anglosaské literatuře všeobecně považován William Kent (1685–1748), anglický architekt a designér. I když je z historických pramenů zřejmé, že i před Williamem Kentem byly k přepravě dětí příležitostně využívány různé vozíky, kárky, trakaře, žebřiňáky atd., řekněme, že vznik kočárku z dílny Williama Kenta byl jako první zdokumentován. A podle některých pramenů se také zasloužil o masovější rozšíření kočárků. William Kent vyrobil první „kočárek“ v roce 1773 na základě objednávky od vévody z Devonshire. Ten si kočárek objednal jako hračku pro své děti, aby si měly v Chatsworth House, sídle rodiny, s čím hrát.

Kočárek vyhlíží děsivě a vesměs dost nepohodlně. Všimněme si, že oje kočárku vypadají navíc jako hadi, resp. jako zmije. Tento ornament nebyl určen ke strašení dětí, jedná se o erbovní zvíře vévody z Devonshire. I tento kočárek byl určen k tahání, tzn. byly do něj zapřahána zvířata. Kočárek bývá nazýván Chatsworthský zmijí kočárek (Chatsworth Serpent Pram) a byl inspirací pro řadu dalších zájemců, kvůli finanční náročnosti vesměs z řad aristokracie.

V 19. století se ale objevil nápad, že kočárek by nemusel být tažen zvířaty, ale tlačen lidmi… Jak a kdy k tomu přesně došlo, objevíme v některém dalším příspěvku.

Použitá literatura (řazeno dle data vydání)

1. Kočárek, heslo Dobryslovnik.cz, http://www.dobryslovnik.cz/cestina?ko%C4%8D%C3%A1rek
2. Ditye, Tali, History of the Stroller in 25 Funny & Classic Photos, Mommyhood101, 1. 1. 2022, dostupné z https://mommyhood101.com/history-of-the-baby-stroller
3. Kočárek, heslo Wikipedie, 30. 4. 2020, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C4%8D%C3%A1rek
4. Jones, Ben, The Chatsworth Serpent Pram, blog Buston muzeum and art gallery, 18. 10. 2019, dostupné z https://buxtonmuseumandartgallery.wordpress.com/2019/10/18/the-chatsworth-serpent-pram/
5. Vintage Baby Carriages of Bygone Times, 5MinuteHistory, 2016, dostupné z https://fiveminutehistory.com/vintage-baby-carriers-of-bygone-times/
6. Strollers, blog Poemas del río Wang, 5. 7. 2011, dostupné z http://riowang.blogspot.com/2011/05/childrens-stroller.html
7. Sewell, Samuel J., The history of children’s and invalids’ carriages, Journal of the Royal Society of Arts, vol. 71, no. 3694, Royal Society for the Encouragement of Arts, Manufactures and Commerce, 1923, pp. 716–28, http://www.jstor.org/stable/41356294.